Zajímavé druhy ptáků Šluknovského výběžku
Bekasina otavní (Gallinago gallinago)
Bekasina otavní je pták o velikosti kosa. Má černohnědá záda s 2 – 4 světlými podélnými proužky. Obě pohlaví a mláďata se neliší šatem.
Létá prudce, často náhle mění směr. Při vylétnutí provádí rychlé obraty sem a tam…. (celý článek)
Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata)
Bramborníček černohlavý (Saxicola torquata) je pták menší než vrabec domácí, samec má černou hlavu a hřbet, bílou ramenní skvrnu a rezavě hnědou hruď. Samice…(celý článek)
Čáp černý (Ciconia nigra)
Z 19. století je jen několik obecných zpráv o hnízdění ČÁPA ČERNÉHO na různých místech v Čechách. Koncem tohoto století bylo však konkrétně známo hnízdění jen několika párů v lužních lesích v oblasti soutoku mezi Moravou… (celý článek)
Čáp bílý (Ciconia ciconia)
Jedná se o jednoho z největších u nás žijících ptáků. Jak naznačuje český název, v barvách jeho peří převažuje bílá. Jen letky a velké krovky jsou černé. Velký zobák a dlouhé nohy jsou červené. (celý článek)
Chřástal polní (Crex crex)
Chřástal polní je pták nenápadného vzhledu. Velikostí je asi mezi koroptví a křepelkou a jako ony má hnědé skvrnité zbarvení, ovšem po chřástalím způsobu. Křídla a vrch hlavy jsou tmavší s černými skvrnami, naspodu těla… (celý článek)
Datel černý (Dryocopus martius)
DATEL ČERNÝ je zástupcem největšího datla v Evropy. Vyskytuje se všude v Eurasii od severního Španělska a Skandinávie až po východní Sibiř a Japonsko. (celý článek)
Havran polní (Corvus frugilegus)
HAVRAN POLNÍ je černě zbarvený pták z čeledi krkavcovitých. Je velký asi 46 cm a v rozpětí křídel měří 90 cm. (celý článek)
Jeřáb popelavý (Grus grus)
Na území ČR se JEŘÁB POPELAVÝ objevoval až do 80. let 20. století pouze jako řídce protahující druh. Možné zahnízdění bylo zaznamenáno poprvé na Českolipsku a to nejméně od roku 1981. První zahnízdění však bylo…. (celý článek)
Kalous ušatý (Asio otus)
Velký asi jako holub hřivnáč. Tělo kalouse ušatého je středně velké a štíhlé s dlouhými, silnými křídly. Samec i samice vypadají stejně. Jeho hlava je okrouhlá, se žlutavým závojem kolem očí. Oči jsou velké, oranžové a …. (celý článek)
Kavka obecná (Corvus monedula)
Kavka má typický šedavý týl, bílé oči a krátký masivní zobák. Kavku obecnou lze poznat také podle jejího charakteristického pohybu na zemi. Chodí rychle a vzpřímeně, je velice hbitá a mrštná. Samice se svým vzhledem i velikostí podobá samci. (celý článek)
Kulík říční (Charadrius dubius)
KULÍK ŘÍČNÍ je pták o něco větší než vrabec domácí, má černý zobák, úzkou hrudní pásku a bílou linii nad černou čelní páskou. Na rozdíl od podobného kulíka písečného nemá bílou křídelní pásku a žlutý kořen zobáku. Pohlaví se navzájem neliší. (celý článek)
Ledňáček říční (Alcedo atthis)
LEDŇÁČEK ŘÍČNÍ patří díky nápadnému pestrobarevnému zbarvení mezi nepřehlédnutelné ptáky naší přírody. (celý článek)
Luňák červený (Milvus milvus)
LUŇÁK ČERVENÝ je asi stejně velký jako káně lesní. Jeho peří má jasně červenohnědou barvu a při letu ho poznáme podle úzkých prohnutých křídel a dlouhého vidlicovitě vykrojeného ocasu, který plní funkci kormidla. Nepřehlédnete ani velké bílé skvrny na spodní straně křídel. (celý článek)
Luňák hnědý (Milvus migrans)
LUŇÁK HNĚDÝ je středně velký dravec z čeledi jestřábovitých. Se svou velikostí 55-59 cm, rozpětím křídel mezi 135-155 cm a hmotností kolem 900 g je o něco menší než luňák červený. Má dlouhý ocas, který není tak vidličnatý jako u již zmíněného luňáka červeného, dlouhá křídla a tmavohnědé peří s rezavým nádechem na spodní straně hrdla a břiše. Pohlaví se zbarvením neliší. (celý článek)
Morčák velký (Mergus merganser)
Obě pohlaví mají červený pinzetovitý zobák se silně zakřivenou špičkou. Hlava kačera ve svatebním šatě je černá a má silný zelenavý lesk. Chocholka v týle vypadá u samce ve svatebním šatu jako „učesaná“, u samice a kačera v prostém šatu je ježatá. Za letu se kačer zdá být bílý a velmi dlouhý. Kačer v prostém šatu a samice mají červenohnědou hlavu ostře odlišenou od šedobílého opeření těla. …. (celý článek)
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)
OREL MOŘSKÝ je jedním z největších dravců s rozpětím křídel až 2,3 m. (celý článek)
Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)
Je velký asi jako hrdlička zahradní. Má tmavě hnědé zbarvení s bílými kapkovitými skvrnami po těle. Spodní ocasní krovky a konec ocasu jsou bílé. Samec a samice se navzájem neliší, mladí jedinci jsou světle hnědí a mají bělavé hrdlo. Létá těžkopádně, podobně jako sojka obecná. Je chráněný zákonem jako ohrožený druh. (celý článek)
Pěnice vlašská (Sylvia nisoria)
PĚNICE VLAŠSKÁ je největší z našich pěnic, ale jen o něco větší než vrabec. (celý článek)
Potápka malá (Tachybaptus ruficollis)
Nejmenší potápka, tmavohnědá, tváře a strany krku kaštanově hnědé. U kořene zobáku světlá skvrna. V zimě jednobarevně šedá, světlejší spodek. (celý článek)
Potápka roháč (Podiceps cristatus)
Celkový hnízdní stav potápky roháče v České republice v letech 2001-03 činil 2500-5000 párů. To je oproti početnosti k r. 1989 snížení o téměř 30%. Příčiny snižování počtů jsou zřejmé v intenzívním rybničním hospodaření včetně úprav rybníků. V Červeném seznamu je proto potápka roháč zařazena do kategorie VU – zranitelný druh. (celý článek)
Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus)
Obě pohlaví jsou zbarvena stejně. Vrch hlavy, lopatky, hřbet s svrchní krovky ocasní olivově hnědošedé, kostřed narezavělý. Rýdovací pera jsou tmavě prožkovaná. Spodina těla šedobílá, boky okolí řiti a spodní krovky ocasní smetanové. Letky jsou tmavší se světlými lemy. (celý článek)
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus)
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) je středně velký, zavalitý a relativně pěkně vybarvený vodní pták. Většinu těla má zbarvenou tmavě modře, akorát hlava je poněkud tmavšího odstínu, křídla má hnědá, na boku se jí táhne výrazný bílý ….. (celý článek)
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)
Dospělí ptáci jsou na spodku těla bílí, s tmavými skvrnami, vrch těla je tmavošedý. Na bílé tváři má nápadný vous. Mladí ptáci mají poněkud tmavší spodinu těla s podélným skvrněním (u starých ptáků jsou skvrny příčné). (celý článek)
Strnad luční (Emberiza calandra)
Je to náš největší strnad. Zbarvením se podobá skřivanovi, ale na rozdíl od něho nemá na ocasních perech nic bílého. Je svrchu šedohnědý, tmavě čárkovaný a zespodu béžově bílý s tmavými čárkami po stranách hrdla, hrudi a na bocích. …. (celý článek)
Volavka popelavá (Ardea cinerea)
Poněkud menší než čáp bílý, převážně šedá, spodina těla světlejší. Hlava je bílá s černým pruhem od oka do týla a s černou chocholkou z prodloužených per. Ruční a loketní letky černé. Zobák žlutohnědý až žlutý, nohy tmavohnědé, nahoře žluté. (celý článek)
Výr velký (Bubo bubo)
Největší evropská sova. Má velkou hlavu s oranžovýma očima a výrazná ouška. Závoj je rozavožlutý, uvnitř s černou a hnědou, u oka s bílou kresbou. Pod zobákem světlá skvrna. Zbarvení těla je žlutě nebo rezavě hnědé, na hřbetě výrazně tmavší, s četnými tmavými skvrnami. (celý článek)
Žluva hajní (Oriolus oriolus)
Samice i samec mají odlišné zbarvení těla. Samice je zbarvena mnohem nenápadněji než samec. Spodní stranu má bledě zelenou až světle šedou, se slabými proužky. Její hřbetní strana nese znatelné výraznější zelené zbarvení. (celý článek)