Strnad luční
Popis
Je to náš největší strnad. Zbarvením se podobá skřivanovi, ale na rozdíl od něho nemá na ocasních perech nic bílého. Je svrchu šedohnědý, tmavě čárkovaný a zespodu béžově bílý s tmavými čárkami po stranách hrdla, hrudi a na bocích. Na nepravidelně čárkovaném béžově bílém podkladu hlavy má tmavší tvářový proužek a dolní lem tváří, tmavou tečku na zadním příuší. Nohy a strany zobáku jsou žlutavě růžové. Zobák je silný a kuželovitý, okraje čelistí jsou zahnuty dovnitř. Na horní čelisti je zoubek, který zapadá do zářezu v čelisti dolní, což slouží k lepšímu držení a drcení tvrdých semen. Samička je zbarvena jako sameček, což je u strnadů vyjímka. Létá poněkud těžkopádně a na rozdíl od ostatních malých ptáků, se svěšenýma nohama. Na delší vzdálenost létá v hlubokých vlnovkách.
Ekologie
Strnad luční je pták otevřených rovinatých ploch, okrajů polí a luk s roztroušenými stromy a keři. Samečkové začínají zpívat z vyvýšených míst už v březnu a čekají na samičky které dorazí později. Dost pravidelně se u nich vyskytuje polygamie; jeden sameček hnízdí s více samičkami. Hnízdo je důlek v zemi, který samička vystele stébly a listy trav, kořínky a chlupy. Naklade 4-5 vajíček která sama zahřívá 12-14 dní. Zpočátku i sama krmí, sameček se přidává později.
Hnízdí 2x ročně. Potravu tvoří semena, bobule, zelené části rostlin a hmyz.
Rozšíření v ČR
Od 70. let minulého století se začal projevovat výrazný úbytek tohoto druhu u nás. Tento trend se v posledním desetiletí minulého století zastavil a počty se opět začaly zvyšovat. Při mapování v letech 2001 – 2003 je uváděno 1 400 – 2 800 párů. Růst potom pokračoval i nadále. Při mapování v letech 2014 – 2017 se uvádí už 5 000 – 10 000 párů.
V Červeném seznamu ČR je v kategorii VU – zranitelný druh.
I ve Šluknovském výběžku se projevuje tento růst. V minulosti jsme se zde s tímto druhem prakticky nesetkali, nyní tady hnízdí na stále více místech.
