Přeskočit na obsah

Mapování ptáků 2014 – 2017 pro nový „Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice“ proběhlo i na Šluknovsku

←zpět články

7.8.2018

KALOUS UŠATÝ
CVRČILKA SLAVÍKOVÁ
BEKASINA OTAVNÍ
DATEL ČERNÝ
POTÁPKA MALÁ
PĚNICE VLAŠSKÁ

Ptáci patří od nepaměti k nedílné součásti našeho života. Těžko si představit jarní ráno bez nádherného orchestru ptačího zpěvu. Život bez ptáků by byl smutný. Jejich role na naší planetě je ale důležitější, než si mnoho lidí myslí. Kromě toho, že je obdivujeme kvůli jejich pestrobarevnému peří, či jejich pěveckému talentu,  šíří různá semena rostlin, zachovávající kontinuitu potravinového řetězce. Varují nás před změnami životního prostředí, na které jsou schopni velmi citlivě reagovat. Ptáci jednoduše k životu patří.

Smutnou realitou však je, že počty našich opeřenců se stále snižují. Obzvlášť polní druhy ptáků mizí alarmujícím způsobem. Podobný trend lze pozorovat v celé Evropě.

V letech 2014-2017 proběhlo již čtvrté mapování hnízdního rozšíření ptáků v České republice. Podílely se na něm opět stovky profesionálních i amatérských znalců ptactva. Kromě záznamů  o aktuálním rozšíření hnízdících druhů jsou shromažďována také kvantitativní data.

Cílem tohoto mapování je získat co nejpřesnější data o hnízdním rozšíření a početnosti všech ptáků v České republice v letech 2014–2017. Výsledky budou použity pro nový „Atlas hnízdního rozšíření ptáků v České republice“. Kromě toho poslouží i jako kvalitní podklad pro srovnání s minulostí (hlavně s předchozími atlasy). Data jsou sbírána tak, aby byla plně využitelná pro nový Evropský hnízdní atlas (EBBA 2).

Členové ornitologického klubu při Labských pískovcích se na tomto mapování podíleli a podařilo se celkem dobře zmapovat celé území Labských pískovců i Šluknovský výběžek. Mapování probíhalo v základních kvadrátech tak, že byly v hnízdní době navštíveny všechny typy prostředí. Cílem každého mapovatele bylo prokázat co nejvyšší počet hnízdících druhů. Největší úsilí bylo nasměrováno na hlavní hnízdní období od dubna do července.

Jednotlivé druhy ptáků jsou řazeny do čtyř kategorií:

0 – NEHNÍZDÍCÍ (druh je možné sice pozorovat, ale je jisté, že v dané oblasti nehnízdí)

A – MOŽNÉ HNÍZDĚNÍ (druh byl v hnízdním období jednorázově zjištěn v prostředí, které je vhodné pro hnízdění.

B – PRAVDĚPODOBNÉ HNÍZDĚNÍ (druh byl pozorován při činnosti, která nasvědčuje hnízdění, například tok nebo páření, stavba hnízda, opakované pozorování na stejném místě ve vhodném prostředí v hnízdním období)

C – PROKÁZANÉ HNÍZDĚNÍ (nošení potravy, nález obsazeného hnízda s vejci či mláďaty, čerstvě vyvedená mláďata)

V následné tabulce jsou uvedeny druhy u nichž bylo hnízdění prokázáno při mapování v letech 2001-2003 a při posledním mapování v letech 2014-2017. Tabulka umožňuje srovnat výsledky těchto dvou období. Druhy, kde došlo ke změně (hnízdily, ale už nehnízdí nebo naopak začaly hnízdit) jsou zvýrazněné.

Data jsou z několika kvadrátů, které zahrnují celý Šluknovský výběžek a zasahují ještě i kousek dál. Viz mapka.

MAPA ŠLUKNOVSKA A OKOLÍ – uvedená data se týkají tohoto území

Ráda bych vyzdvihla některé zajímavé výsledky. Novinkou je zahnízdění kolonie havranů polních v roce 2011 v Rumburku. Od té doby se pravidelně vracejí a jejich počty se zvyšují. Nově bylo také zjištěno hnízdění volavky popelavé. Tu sice bylo možné běžně vídat, ale nehnízdila zde. Úplnou novinkou je vyvedení mláďat morčáka velkého. V roce 2017 bylo také poprvé zjištěno hnízdění luňáka hnědého. Po delším období zde opět zahnízdil čáp bílý.

K dalším zajímavým druhům patří jeřáb popelavý, jehož hnízdišť přibývá a orel mořský. Mezi vzácné druhy také patří například žluna šedá, strakapoud prostřední, pěnice vlašská, žluva hajní, moudivláček lužní, rákosník velký, cvrčilka zelená, cvrčilka říční, bramborníček černohlavý, chřástal vodní a polní, kulík říční, racek chechtavý, čejka chocholatá, bekasina otavní, sýc rousný, kulíšek nejmenší, výr velký.

Srovnání výsledků mapování hnízdících druhů v letech 2001-2003 a 2014-2017 (Šluknovský výběžek a blízké okolí)

+ prokázané hnízdění
— hnízdění není prokázané
PROKÁZANÉ HNÍZDĚNÍ
2001 – 2003
PROKÁZANÉ HNÍZDĚNÍ
2014 – 2017
Potápka malá (Tachybaptus uficollis)++
Potápka roháč (Podiceps cristatus)++
Volavka popelavá (Ardea cinerea)+
Čáp černý (Ciconia nigra)++
Čáp bílý (Ciconia ciconia)++
Labuť velký (Cygnus olor) ++
Čírka obecná (Anas crecca) +
Čírka modrá (Anas querquedula)+
Kachna divoká (Anas platyrhinchos)++
Morčák velký (Mergus merganser) +
první prokázané hnízdění 2018
Luňák hnědý (Milvus migrans) +
Luňák červený (Milvus milvus)
++
Orel mořský (Haliaeetus albicilla)++
Moták pochop (Circus aeruginosus)++
Moták lužní (Circus pygargus) +
Jestřáb lesní (Accipiter gentilis) ++
Krahujec obecný (Accipiter nisus)++
Káně lesní (Buteo buteo) ++
Poštolka obecná (Falco tinnunculus)++
Sokol stěhovavý (Falco peregrinus)++
Bažant obecný (Phasianus colchicus) +
Chřástal vodní (Rallus aquaticus) ++
Chřástal polní (Crex crex) ++
Slípka zelenonohá (Gallinula chloropus) +
Lyska černá (Fulica atra)++
Jeřáb popelavý (Grus grus) ++
Kulík říční (Charadrius dubius) ++
Čejka chocholatá (Vanellus vanellus) ++
Bekasina otavní (Vanellus vanellus) ++
Sluka lesní (Scolopax rusticola) +
prokázané hnízdění jen na území NP
Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus)++
Holub doupňák (Columba oenas) ++
Holub hřivnáč (Columba palumbus) ++
Hrdlička zahradní (Streptopelia decaocto) ++
Hrdlička divoká (Streptopelia turtur) ++
Kukačka obecná (Cuculus canorus)+hnízdění se nepodařilo prokázat, ale s nejvější pravděpodobností zde hnízdí
Výr velký (Bubo bubo) ++
Kulíšek nejmenší (Glaucidium passerinum)++
Sýček obecný (Athene noctua) +
Puštík obecný (Strix aluco) ++
Kalous ušatý (Asio otus) ++
Sýc rousný (Aegolius funereus) ++
Rorýs obecný (Apus apus)++
Ledňáček říční (Alcedo atthis) ++
Žluna šedá (Picus canus) ++
Žluna zelená (Picus viridis) ++
Datel černý (Dryocopus martius)++
Strakapoud velký (Dendrocopos major)++
Strakapoud malý (Dendrocopos minor) ++
Strakapoud prostřední (Dendrocopos medius) +
Skřivan polní (Alauda arvensis) ++
Vlaštovka obecná (Hirundo rustica)++
Jiřička obecná (Delichon urbicum) ++
Linduška lesní (Anthus trivialis) ++
Linduška luční (Anthus pratensis)++
Konipas horský (Motacilla cinerea) ++
Konipas bílý (Motacilla alba) ++
Skorec vodní (Cinclus cinclus)++
Střízlík obecný (Troglodytes troglodytes)++
Pěvuška modrá (Prunella modularis) ++
Červenka obecná (Erithacus rubecula) ++
Rehek domácí (Phoenicurus ochruros) ++
Rehek zahradní (Phoenicurus phoenicurus) ++
Bramborníček hnědý (Saxicola rubetra)++
Bramborníček černohlavý (Saxicola rubicola) +
Kos černý (Turdus merula) ++
Drozd kvíčala (Turdus pilaris) ++
Drozd zpěvný (Turdus philomelos) ++
Drozd brávník (Turdus viscivorus) ++
Cvrčilka zelená (Locustella naevia)++
Cvrčilka říční (Locustella fluviatilis) ++
Rákosník zpěvný (Acrocephalus palustris) ++
Rákosník obecný (Acrocephalus scirpaceus)++
Rákosník velký (Acrocephalus arundinaceus) +hnízdění sice není prokázané, ale velmi pravděpodobné
Sedmihlásek hajní (Hippolais icterina) ++
Pěnice vlašská (Sylvia nisoria) ++
Pěnice pokřovní (Sylvia curruca) ++
Pěnice hnědokřídlá (Sylvia communis) ++
Pěnice slavíková (Sylvia borin) ++
Pěnice černohlavá (Sylvia atricapilla)++
Budníček lesní (Phylloscopus sibilatrix) ++
Budníček menší (Phylloscopus collybita) ++
Budníček větší (Phylloscopus trochilus)++
Králíček obecný (Regulus regulus) ++
Králíček ohnivý (Regulus ignicapilla)++
Lejsek šedý (Muscicapa striata) ++
Lejsek malý (Ficedula parva) +
Lejsek černohlavý (Ficedula hypoleuca)++
Mlynařík dlouhoocasý (Aegithalos caudatus) ++
Sýkora babka (Poecile palustris)++
Sýkora lužní (Poecile montanus)++
Sýkora parukářka (Lophophanes cristatus)++
Sýkora uhelníček (Periparus ater)++
Sýkora modřinka (Cyanistes caeruleus)++
Sýkora koňadra (Parus major) ++
Brhlík lesní (Sitta europaea) ++
Šoupálek dlouhoprstý (Certhia familiaris)++
Šoupálek krátkoprstý ++
Moudivláček lužní (Remiz pendulinus) +
Žluva hajní (Oriolus oriolus) ++
Ťuhýk obecný (Lanius collurio)++
Sojka obecná (Garrulus glandarius) ++
Straka obecná (Pica pica) ++
Ořešník kropenatý (Nucifraga caryocatactes)++
Kavka obecná (Corvus monedula) ++
Havran polní (Corvus frugilegus)+
Vrána obecná černá (Corvus corone) ++
Vrána obecná šedá (Corvus cornix) ++
Krkavec velký (Corvus corax) ++
Špaček obecný (Sturnus vulgaris) ++
Vrabec domácí (Passer domesticus)++
Vrabec polní (Passer montanus)++
Pěnkava obecná (Fringilla coelebs) ++
Zvonohlík zahradní (Serinus serinus) ++
Zvonek zelený (Carduelis chloris)++
Stehlík obecný (Carduelis carduelis)++
Čížek lesní (Spinus spinus) ++
Konopka obecná (Linaria cannabina) ++
Křivka obecná (Loxia curvirostra) ++
Hýl obecný (Pyrrhula pyrrhula) ++
Dlask tlustozobý (Coccothraustes coccothraustes)++
Strnad obecný (Emberiza citrinella) ++
Strnad rákosní (Emberiza schoeniclus)++

U řady dalších druhů je hnízdění sice pravděpodobné, protože bylo pozorováno chování, které tomu nasvědčuje, ale není  doložené. Výskyt je velmi vzácný. Jsou řazeny do kategorie B – pravděpodobné hnízdění. Jedná se o tyto druhy:

  • kopřivka obecná (Anas strepera)
  • křepelka polní (Coturnix coturnix)
  • bažant obecný (Phasianus colchicus)
  • sluka lesní (Scolopax rusticola)
  • vodouš kropenatý (Tringa ochropus)
  • pisík obecný (Actitis hypoleucos)
  • krutihlav obecný (Jynx torquilla)
  • skřivan lesní (Lullula arborea)
  • slavík obecný (Luscinia megarhynchos)
  • cvrčilka slavíková (Locustella luscinioides)
  • strnad luční (Emberiza calandra)

Další druhy byly pozorovány v hnízdním období na vhodných místech, ale jen jednorázově. Jejich hnídnění je řazeno do kategorie A – možné hnízdění. Je to:

  • lejsek malý (Ficedula parva)
  • husice nilská (Alopochen aegyptiaca)

Řadu dalších druhů je možné pozorovat velmi vzácně nebo při zastávce během migrace či v zimě. V naší oblasti ale nehnízdí. Například brkoslav severní, pěnkava jikavec, čečetka zimní, ťuhýk šedý, konipas luční, káně rousná, moták pilich, orlovec říční, různé druhy vodních ptáků a další.

Co říci závěrem? Je milé, když vidíme, že některým druhům se daří dobře a jejich početnost vzrůstá, na druhou stranu se zmenšuje populace běžných ptačích druhů. Odborníci říkají, že za posledních 30 let klesl jejich počet o pětinu. Snižování početnosti těch nejběžnějších ptáků je alarmující, neboť toto je skupina, z níž má člověk největší prospěch. Jejich výrazný úbytek může mít pro člověka dokonce zničující následky. Je chvályhodné, že v poslední době se ve společnosti prosazuje myšlenka trvale udržitelného rozvoje lidské společnosti, která klade důraz na šetrné využívání přírodních zdrojů v souladu s biosférou planety. Je stále zřejmější, že soužití člověka s přírodou a volně žijícími tvory je základním předpokladem kvality lidského života, ale otázkou je, zda se tato předsevzetí podaří uskutečnit a zda není na nápravu už příliš pozdě.

výr velký (Bubo bubo)

stnad luční
čáp černý

žluva hajní
jeřáb popelavý
morčák velký
čáp bílý

←zpět články