Šluknovský výběžek, který tvoří severovýchodní část Ústeckého kraje, vybíhá na mapě Čech nejdále na sever. Místo na státní hranici  katastru osady Severní (část Lobendavy) je nejsevernějším místem celé České republiky.

Území Šluknovského výběžku je na západě, severu a východě vymezeno státní hranicí s Německém, a to její spolkovou zemí Sasko. Směrem na jih, tedy do vnitrozemí, není území výběžku oficiálně vymezeno.

Šluknovská pahorkatina zaujímá větší část Šluknovského výběžku, která se dělí na dvě části, Rumburskou a Šenovskou pahorkatinu. Šluknovská pahorkatina má na území České republiky rozlohu 276 km². Nejvyššími body Šluknovské pahorkatiny jsou Hrazený (608 m), Tanečnice (598 m), Plešný vrch (561 m). Většinu Šluknovské pahorkatiny tvoří třetihorní vulkanity. Jihovýchodní část zasahuje do Lužických hor, na jejím území se nachází Jedlovský hřbet a Chřibskokamenická

kotlina. Na Jedlovském hřbetu dosahují nejvyšších výšek Pěnkavčí vrch (792 m), Jedlová (774 m). Do jihozápadní části výběžku zasahuje Děčínská vrchovina podcelkem Jetřichovické stěny. Jsou charakterizované tvary, které vznikly zvětráváním kvádrových pískovců. Místo, kde řeka Křinice opouští území Šluknovského výběžku, je s nadmořskou výškou 255 metrů jeho nejnižším místem.

Jednou ze zvláštností Šluknovského výběžku je, že jím probíhá rozvodí mezi úmořími Baltického a Severního moře. Do Baltického moře odvádí své vody pouze Mandava a její přítoky, kdežto všechny ostatní vodoteče z výběžku odvádějí

vody do Severního moře. Jinou zvláštností je, že většina vodotečí má ve výběžku jen své pramenné úseky, nanejvýš jen část svého horního toku. Vyplývá z toho, že z tohoto prostoru voda pouze otéká.

Z hlediska ochrany přírody a krajiny je Šluknovský výběžek ojedinělý tím, že na jeho poměrně nevelké území zasahují dvě chráněné krajinné oblasti (CHKO Labské pískovce a CHKO Lužické hory) a národní park (NP České Švýcarko). Na území výběžku se nachází také několik lokalit, které požívají ochrany jako přírodní rezervace nebo přírodní památka. (PR Vápenka, PR Marschnerova louka – je to podmáčená louka

poblíž samoty Liščí Bělidlo, severně od Chřibské, na které roste řada ohrožených druhů, PP Louka u Brodských – louka v blízkosti obce Chřibské, je významnou lokalitou prstnatce májového a dalších vzácnějších druhů, PR Velký rybník a PR Světlík – jsou ceněnými ornitologickými lokalitami). Nepochybně to svědčí o mimořádných hodnotách přírody a krajiny výběžku.