Přeskočit na obsah

Potápka roháč (Podiceps cristatus)

←zpět

Celkový hnízdní stav potápky roháče v České republice  v letech 2001-03 činil 2500-5000 párů. Při mapování v letech 2014 – 2017 zůstaly stavy stejné. To je oproti početnosti k r. 1989 snížení o téměř 30%. Příčiny snižování počtů jsou zřejmé v intenzívním rybničním hospodaření včetně úprav rybníků. V Červeném seznamu je proto potápka roháč zařazena do kategorie VU – zranitelný druh.

Potápka roháč je ptákem sladkých vod. Můžeme ho vidět na hladině jezer, rybníků, pomalu tekoucích řek, přehrad, horských ples a mokřin. Vyhledává zvláště vodní plochy s hustým rákosovým nebo sítinovým porostem na březích. Většinu naší populace potápky roháče tvoří ptáci tažní.

Pod vodou dokáže uplavat značnou vzdálenost, aniž by se musela vynořit a nadechnout.

Potápka roháč se živí především rybami, měkkýši, vodním hmyzem a jeho larvami. Dospělí ptáci loví i malé žáby a korýše a doplňují si jídelníček řasami, chaluhami a jinými vodními rostlinami. Při hledání potravy se potápka zpravidla celá potápí pod vodu.

Potápka hnízdí v období od dubna do července. V této době se ptáci obou pohlaví pyšní svatebním šatem, který se vyznačuje dvojitou chocholkou („rohy“) na hlavě a ozdobami po obou stranách krku. Během toku samec a samice plavou z určité vzdálenosti přímo proti sobě, natahují k sobě krky, proplétají si je a vyrážejí přitom hlasité výkřiky. Mezitím se střídavě potápějí a vynořují se zobákem plným vodních rostlin, které si vzájemně obřadně předávají. Oba partneři opřeni hrudí o hruď šlapou vodu a potřásají přitom hlavami. Některé fáze tohoto obřadu mohou ptáci provádět i po páření, poté co již začali se stavbou hnízda. Hnízdo potápky roháče je postaveno z vodních rostlin. Je plovoucí, umístěné těsně nad hladinou a ukotveno například k silným stéblům rákosu, někdy také ke kmeni stromu nebo trsu vodních rostlin. Dospělí ptáci vykládají hnízdo vlhkými rostlinami, kterými přikrývají i vajíčka, kdykoliv se od hnízda vzdálí na delší dobu. Snůšku tvoří tři až šest původně bílých vajec, která se časem stykem s vlhkými vodními rostlinami barví stále více dohněda. V sezení na hnízdě se oba ptáci střídají po několikahodinových intervalech. Mláďata se líhnou po 28 dnech. Ihned umějí plavat, ale ještě nějakou dobu jsou zcela závislá na

Ve Šluknovském výběžku je možné tuto potápku vídat na Velkém rybníku a na Světlíku v Horním Podluží.

←zpět