O mně

SRDEČNĚ VÁS VÍTÁM NA SVÝCH STRÁNKÁCH

Jsou určeny pro milovníky přírody a fotografování.


 

     Vřelý vztah k přírodě mám již od dětství. Vyrostla jsem ve Šluknovském výběžku v  malé osadě Knížecí, která leží na krásném místě asi 4 km od Velkého Šenova, přímo pod vrchem Hrazený a je obklopena lesy. Už od dětství jsem v lese trávila  mnoho času. Vzpomínám si, že jsme společně s bráchou vylévali stopy zvěře sádrou, sušili různé květiny a vytvářeli z nich herbáře.

Čím fotím?

  Jako ryzí amatér, se učím systémem pokus – omyl. Fotografování přírody, pokud se tomu tak dalo říkat, mě začalo lákat až asi v mých 35 letech. Vybavení tomu odpovídalo, spokojila jsem se s malým automatem na kinofilmy. Postupně se mi fotografování líbilo víc a víc a tak jsem toužila mít kvalitnější vybavení. První byl digitální Panasonic Lumix DMC FZ 8. S ním se mi podařilo vyfotit občas i nějaké to zvířátko a také spoustu motýlů.

    Po čtyřech letech, na jaře roku 2011 jsem přešla na zrcadlovku Olympus E-520 s dvěma objektivy, z nichž jeden byl teleobjektiv Zuiko Digital 70-300 mm. Zpočátku mě velice nadchla. Oproti kompaktu to byla nádhera. Teprve teď jsem se učila používat různá nastavení. Od té doby také začalo mé zaměření na fotografování zvířat. Časem jsem však začala být trochu nespokojená s velkým množství šumu při horším světle a vyšším ISO.

    Po nějaké době přemýšlení a váhání manžel rozhodl pořídit něco lepšího. Vybrali jsme Canon EOS 7D a teleobjektiv Canon EF 100-400mm f/4,5-5,6 L IS. O něco později jsem dokoupila makroobjektiv Canon EF 100mm f2,8 Macro USM. Na fotografování krajiny jsem dlouho používala objektiv Canon EF–S 18-135mm IS, po několika letech jsem dokoupila velmi kvalitní širokoúhlý objektiv Canon 16-35mm f/4L IS USM. Po šesti letech jsem se rozhodla pro nové tělo.  Tentokrát jsem se, vzhledem k financím, rozhodla pro tělo nižší třídy a to Canon EOS 77D.  Myslím, že se jedná o velmi vydařené foťák vzhledem k poměru cena-výkon.  V porovnání s první verzí Canonu 7D, je to v určitém smyslu krok dopředu. Velmi rychle ostří a méně šumí, což je při fotografování zvířat důležité. Na druhou stranu mi tam chybí některé funkce a tělo je méně odolné.

Myslím, že ze mě nikdy nebude žádný profesionál, fotím pro radost svoji a možná i některých svých přátel.

Jak fotím?

    Občas při fotografování využiji  posed nebo maskovací stan, ale nejraději se toulám v přírodě, připravená vyfotit, co se namane. Většina fotek vznikla na těchto toulkách. Velmi vděčná jsem i dvěma místním myslivcům, od kterých občas dostanu nějakou radu či tip.

Mé další cíle

    Mám samozřejmě další „lovecké“ cíle. Chybí mi ještě celá řada živočichů, které se vyskytují ve Šluknovském výběžku. Žel, některé druhy člověk těžko vůbec někdy spatří, natož vyfotí. Navíc některé druhy ptáků, jsou velmi citlivé na vyrušování a já nechci fotku za každou cenu. Samozřejmě mě vždy potěší, když se mi podaří vyfotit druh, který ještě nemám, ale radost mám i z toho, když se zadaří pořídit hezkou fotku třeba jen sýkory. Velmi miluji srnčí zvěř a její focení mě nikdy neomrzí. To nejkrásnější jsou však zážitky. S každou fotkou je spojený nějaký krásný zážitek. Díky fotografování jsem se také začala více zajímat o jednotlivé druhy zvěře, ptáků i hmyzu a stále víc si uvědomuju, jak zranitelná naše příroda je a jak málo se dělá pro její ochranu.

    Od roku 2014 spolupracuji s Onitologickým klubem při Labských pískovcích ( nyní jsem jeho členem) a podílím se na monitoringu ptáků a dalších aktivitách.  Je to velmi zajímavá činnost.

Neváhejte a napište

    Jestiže vás mé fotografie potěšily, budu moc ráda, když mi dáte vědět prostřednictvím Knihy návštěv. Na svých stránkách chci dále pracovat a průběžně je doplňovat dalšími „úlovky“.

Přeji vám příjemné zážitky z toulky přírodou na mém webu.

←zpět