Racek chechtavý (Chroicocephalus ridibundus)

←zpět

Popis

Pro letní šat racka chechtavého je charakteristická zejména čokoládově hnědá „kapuce“, která však na rozdíl od jiných, černohlavých racků nepřechází na krk. Křídla a hřbet jsou světle šedé, ostatní peří bílé, špičky křídel černé. Zimní šat: vše, co zůstane z letní tmavě hnědé „kapuce“, je tmavší skvrna za okem. Jinak se zimní opeření od letního příliš neliší. Nohy mají tmavě rudé. Zobák je štíhlý, ostrý a také tmavě rudý. Mladý pták má křídla s tmavými pásky a černý konec ocasu. Dospělí ptáci mají ocas čistě bílý. Racek chechtavý patří spíše k menším rackům.

Ekologie

Racek chechtavý se dokáže během krátké doby přizpůsobit novým životním podmínkám. Dnes ho můžeme spatřit daleko od pobřeží v městských parcích, na rýžových polích, přehradách nebo dokonce na ulici uprostřed města.

Racek chechtavý je jediným druhem racka, který hnízdí také u nás, zejména v jižních Čechách. Nejvíce se vyskytuje v rezervaci Velký Tisý.

Hnízdění – od dubna do června. Nejpozději koncem března se rackové chechtaví setkávají v hnízdištích. Hnízdí v koloniích na nejrůznějších místech v blízkosti vody – na jezerech, mokřinách se slanou vodou, v močálech či na písečných jazycích. Hnízdo stavějí během několika dnů oba partneři. Samice racka chechtavého snáší dvě až tři vejce. Pokud hnízdící pár přijde o snůšku, může v témže roce zahnízdit ještě jednou. Mláďata létají již ve věku šesti týdnů. První velké výpravy podnikají směrem na jih. Po první zimě se mladí ptáci vracejí zpět do své kolonie. Na konci druhé zimy jsou již schopni se rozmnožovat.

Potrava – větší část potravy je živočišná – hmyz a další bezobratlí, drobné rybky. Rostlinnou potravu konzumuje ve větším množství pouze v době zrání třešní a při sklizni obilí.

Rozšíření v ČR

Na území ČR hnízdí pravidelně hlavně v nížinách, v rybničních oblastech i ve vyšších polohách. Na nezamrzlých tocích u nás běžně zimuje. Maximální počty u nás hnízdily v 70.letech min.stol. – počty byly odhadováný na 200-350 tisíc párů. V následujících desetiletích nastal silný úbytek stavů, do roku 1989 se počty snížily na 80-150 tisíc párů. Početní stavy se snižují i nadále. Při sčítání v letech 2001-03 stavy opět klesly na 50-100 tisíc párů.

Ve Šluknovském výběžku hnízdí pravidelně ve Varnsdorfu

←zpět