Ostuda našich lesů – aneb černé skládky

←zpět na Šluknovský výběžek

 

IMG_9542 (2)

Představte si, že brzo ráno vyrazíte do přírody. Je krásný jarní den, ptáci všude nádherně zpívají. Sluníčko zalilo celý kraj a kapky rosy se třpytí jako krásné drahokamy. Kráčíte a celá ta nádhera vás přiměje ke snění, když vtom před vámi vyskočí z trávy srna, na chvíli se zastaví a zvědavě se na vás podívá těma svýma krásnýma očima. V dálce slyšíte známý hlas kukačky. Jdete dál až dojdete na lesní mýtinu a kousek před vámi zahlédnete lišku, která se pídí po potravě. Chvíli ji tiše pozorujete, až vás zavětří a odběhne do blízkého lesa. Krom zpěvu ptáků je všude ticho a nádherný klid. Popojdete a vejdete do lesa, když vtom se před vámi objeví něco otřesného, černá skládka! Celá ta nádherná atmosféra je rázem pryč. Říkáte si, jak je to možné, vždyť ještě nedávno tu nic nerušilo tu krásu, navíc široko daleko není cesta, kde by byl povolen vjezd autem. Takový nález vás rozzlobí o to víc, že netušíte, kdo to ohavné „dílo“ vytvořil a cítíte bezmoc nad takovou sobeckou bezohledností neznámého. Přesně tak jsem to cítila já, protože jsem to tak opravdu zažila. A tak od této chvíle budu na svých stránkách publikovat i fotografie takových „zátiší“ naší přírody i s místopisem těchto skládek.

 

I taková zátiší najdeme ve Šluknovském výběžku